Fotbal a dluhy 2 aneb Když peníze zlátnou

Ta banka „úspěšně zkrachovala“ jako řada jiných bank díky podobně chytrým hlavám vytvářejícím slogany…

V komentáři z minulého týdne jsem poukázal na problémy fotbalových bossů, kteří se dostávají do složitých finančních situací při zajištění chodů klubů a zejména při placení vysokých smluv špičkových hráčů.

A je to v podstatě logické, kluby nesou největší ekonomickou zátěž právě výplatami hráčů a dalšími náklady na chod klubů. Náklady na hráčské mzdy dosahují v drtivé většině více než 50 procent ročního klubového rozpočtu.

Ve fotbalovém světě však působí i vysoce ziskové subjekty. Fotbal jim přináší bez větších nákladů i enormní výdělky.

S nadsázkou se dá říct, že fotbalové hodnoty a peníze v těchto rukou opravdu zlátnou. Přicházejí ke značné tržní hodnotě fotbalu jako produktu svým zvolením nebo obdržením licence.

Vysoký zisk je garantován cenou špičkových světových a evropských turnajů a soutěží nebo prodejem nejlepších hráčů. Vše je navíc realizováno s minimálními investicemi. Těmi šťastnými subjekty jsou FIFA, UEFA, fotbalové svazy jednotlivých zemí a agenti hráčů.

Ve švýcarském Curychu stojí budova, jaké není široko daleko rovno. Na rozměrech fotbalového hřiště se zde tyčí pyšný monument ukazující bohatství, majestát i velikost. Sídlo FIFA na FIFA Strasse. To je značka zastřešující organizace pro 208 fotbalových asociací.

Po vstupu do budovy se vám zatají dech a pochopíte, že vidíte špičkovou architekturu 21. století.

Do šesti pater pod zemí se řítí vodopád nesoucí světlo a v tom nejnižším podlaží je meditační místnost z malachitu pro všechna náboženství.

Kdo by na zeměkouli nevěděl o MS ve fotbale, akci plodící miliardy?

O pár desítek kilometrů jižněji, na břehu Ženevského jezera v malebném Nyonu postavila své sídlo UEFA. O co jednodušší je budova oproti sídlu FIFA, o to větší zisk plyne z její špičkové akce – mistrovství Evropy.

A nezapomeňme na nejslavnější klubovou soutěž - Champions League – ligu miliardářů o miliardy.

Ne vše v těchto organizacích má „punc skvělosti“, organizace a hlavně pevná struktura neumožňující ani těm nejbohatším vytvořit si vlastní soutěže zasluhuje obdiv. I když…

Na český knižní trh se dostala počátkem roku 2008 kniha anglického novináře Andrewa Jenningse. Ten slídil po informacích z kuchyně fotbalu tak vehementně až z otázek předsedovi i představitelům FIFA a dalších poznatků stvořil své dílo.

Tato kniha se čte jedním dechem a popisuje třeba úplatky a zmanipulované volby ve FIFA. V této souvislosti připomínám i aktuální aféry FIFA a UEFA.

Jenningsova kniha o federaci všech světových fotbalových asociací rozhodně nehovoří obdivně. Není divu, že před jejím vydáním existovala poměrně výrazná snaha o zakázání prodeje.

Ale pojďme dál. Národní fotbalové asociace. ČMFS a jeho hospodaření se stalo v posledních létech oblíbeným tématem všech médií. Období mezi léty 1996 a 2006 je hodnoceno jako nejúspěšnější desetiletka českého fotbalu v historii této hry.

Proto i svaz měl mít za posledních deset let z vrcholných turnajů a z pozice na světovém fotbalovém trhu slušný zisk. Čísla 380, 143, 213 nejsou kombinací k bankovnímu sejfu, ale udávají český podíl na zisku z turnajů MS a ME v letech 2004, 2006 a 2008!

Při odečtu průměrných nákladů na jeden den pobytu týmu okolo 600 tisíc korun (za průměrný se nedá dodnes počítat 1 milion „reálných výdajů“ v Portugalsku 2004…) pořád zůstává solidní suma, kterou si česká asociace měla nechat v rezervě na „horší časy“.

Horší období přišlo neočekávaně jako velká voda v roce 1997 do Olomouce. Je tedy jen problémem vedení ČMFS a vlivných voličů, kteří nové vedení vytvořili, že dnes má ČMFS prázdnou kasu a „holé ruce“.

S mírným nadhledem konstatuji, že v tomto funkcionářsky nešťastném období se skvěle podařilo vytvořit a upevnit postavení fotbalových agentů, kteří fotbal a jeho kluby doslova ovládli. Nevkládají žádné investice do výchovy mládeže a neplatí odpovídající poplatky a kauce.

Pouze získávají podpisy zaslepených hráčů a jejich rodičů. Snad ještě snázeji než lichvář úpis člověka ve finanční tísni.

I chudé asociace a jejich kluby díky stále se rodícím talentům produkují zajímavé a prodejné fotbalisty. Samotný svaz ale pod vlivem manažerů není schopen se svou legislativou zabránit ožebračování klubů a hráčů často za hranicí dodržování fotbalových předpisů.

A tak na jedné straně množství dobrovolných trenérů a funkcionářů od okresního přeboru až po I. ligu bezplatně pěstuje na své „fotbalové zahrádce“ fotbalové kvítí, aby pak zisky z těch „nejhezčích rostlin“, ukryli v útrobách svých trezorů ti, co přišli k hotovému…

A to správné není. Ale co s tím, když mottem dneška je: „peníze až na prvním místě…“.

A protože peníze dělají zase peníze, hodí se ten slogan z úvodu do dnešních dnů náramně: Když peníze zlátnou… Co na tom, že jen vyvoleným!

Postřeh týdne

Je po obecních volbách, vítězové se snaží vyhrát i ve složení smysluplných koalic. Často se ale ukazuje, že „první vyhrání z kapsy vyhání“, jak říká české přísloví. A ty voliči, nesmíš ulehnout k čtyřletému spánku.

Velmi mě potěšila masivní reakce na impulz k podpoře mládežnického sportu. Potvrdil to i konkrétní dopis otištěný minulý týden v těchto novinách.

Poukázal, že masový a výkonnostní sport je vyhledávanou zájmovou kategorií a jeho zdražováním se stává nedosažitelným pro „obyčejného“ člověka.

Radniční koalice v Olomouci byla složena jako jedna z prvních ve statutárních městech. Myslím si, že je právě nyní vhodná doba k žádání přesných odpovědí od nové městské vlády k problematice masového a výkonnostního sportu ve městě, především v podmínkách sportování mládeže.

Před čtrnácti dny jsem napsal:

„Olomouc musí být, vzhledem ke své celkové atraktivitě, velmi dobrou adresou pro sport. Podpora zejména sportování mládeže musí dostat viditelnou a jasnou koncepci a garantované finance. Co takhle rozhodnout, budoucí mocný zastupiteli tohoto krásného města, že z rozpočtu města přijde každoročně 1 procento jasně definovatelných a průhledně rozdělených finančních prostředků na mládežnický sport? Nehonorovaný výbor z poslanců a zástupců sportovních klubů by určitě uměl pohlídat spravedlivé rozdělování.“

První zasedání zastupitelstva proběhne v týdnu od 8. 11. do 12. 11. 2010 a zvolí radu.

Dovoluji si položit nově zvolenému primátorovi a členům rady tyto konkrétní otázky:

1. Považujete za správné a za rozumné, aby sportovní kluby, zajišťující v našem městě sportovní činnost dětí a mládeže, platily vysoké částky za pronájem tělocvičen?
2. Považujete, prosím, za reálné každoročně přispívat z městského rozpočtu na tělovýchovnou činnost dětí a mládeže 1 procento (odhaduji, že to činí cca 20 milionů Kč).

Voliči a budoucí voliči očekávají vaši odpověď a zejména činy!

Jiří Kubíček