„Chtěl bych poděkovat všem za dlouholetou spolupráci,“ začal Kubíček vzpomínkou na všechny úspěšné sezony spojené s účastí v evropských pohárech. „Zároveň děkuji vedení SK Sigma Olomouc, že mi od 18. 12. 1984 dala šanci pracovat bez přestávky jako sportovní ředitel. Byla to pro mě nádherná zkušenost, nádherná práce. Myslím si, že jsem se mohl prosadit, hodně naučit a zejména ve sportovní oblasti dosáhnout toho, po čem spousta manažerů i hráčů sní a nikdy se jim to nepodaří,“ uvedl Kubíček. Nikdy jsem s mužstvem nezískal titul a už nezískám. Nikdy jsem s mužstvem nezískal patnáctou nebo šestnáctou příčku. A už neobsadím,“ podotkl.
Svůj konec klubu zvažoval dlouho, nešlo podle jeho slov o rozhodnutí ze dne na den. „Rok jsem přemýšlel o tom, kam se odvíjí moje činnost, když pracuju do noci, tvořím předpisy pro svaz, snažím se zajišťovat pro klub to, co je potřeba a nenacházím v tom radost. Vyvrcholil to, když mě pan Kapr napadl. Mohl jsem udělat pro klub to poslední, co jsem udělal,“ řekl Kubíček. „Jako jediný funkcionář z tohoto klubu jsem se postavil panu Kaprovi, i když vím, jak nebezpečnou hru jsem rozehrál. Byl jsem jediný, kdo proti němu podal disciplinární řízení a to řízení jsem vyhrál. Je problémem pan Kapra, že na mě zaútočil. Ani na vteřinu jsem neváhal, abych chránil sebe i klub. Ale ta hra musela skončit. Nemůžu dělat pod tímto tlakem dobře fotbal. Zvlášť, když se snažím už rok odvádět vše pro Ivana Haška. A přitom cítit, že čím víc práce dávám na stůl, tím méně ji někteří respektují,“ pokračoval Kubíček.
K prvnímu červenci chce opustit SK Sigma Olomouc a je docela možné, že skončí i v práci, kterou dělá pro fotbalový svaz, že nebude v legislativní radě. „V pondělí (pozn. red. 17. května) bude zasedat výkonný výbor. Bod číslo 18 zní důvěra pro Jiřího Kubíčka. Disciplinární komise, která mě odsoudila důtkou, i když nebyl jediný důkaz, že bych zveřejnil nahrávku Petra Voženílka, mi doporučila, abych očistil své jméno tím, že požádám výkonný výbor o důvěru. Žádný předpis ČMFS to neříká. Přesto jsem napsal Ivanovi Haškovi dopis, ve kterém jsem požádal o důvěru výkonný výbor. V případě, že ji neobdržím, svět se nezřítí, to znamená, že odejdu z legislativní rady,“ uvedl Kubíček.
„Je to něco podobné, co mě potkalo v klubu. Došel jsme k názoru, že svět nekončí fotbalovou brankou. Šestadvacet let byla hezká doba. Dostal jsem se v posledním měsíci pod obrovský psychický tlak. Vím, že nahrát Petra Voženílka bylo nespravedlivé vůči Petrovi, ale bylo to správné. Lidé, kteří nedovedou na rovinu říct, co vědí a schovávají se za funkci, jenom proto, že jim dává sako nebo zájezd, nemají v těchto funkcích co pohledávat. Tím ohrožují český fotbal. Proto jsem se rozhodl, že musím odejít,“ řekl Kubíček. Tuší, že český fotbal se nevyvíjí správným směrem. „Příliš mnoho lidí v českém fotbale je lhostejných kvůli tomu, aby si nenadělali do kalhot. Proto chci odejít z českého fotbalu alespoň na čas. Aby ho mohli začít jednou dělat znovu ti, kteří ho budou chtít napravovat. Ne se schovávat, aby měli výhody,“ dodal Kubíček.
A kdo by byl podle Jiří Kubíčka jeho nejvhodnějším nástupcem? „Například Josef Lébr, pokud si na sebe vezme úkol vést klub jako předseda představenstva. Je vzhledem k své zkušenosti bývalého fotbalisty i vzhledem k svým životním zkušenostem dobrou volbou. Je to člověk, který je „za vodou“ a má peníze. Pokud to vezme, musí si vzít zodpovědnost. Koho si k sobě vybere, to už je jeho problém. Jestli to bude trenér Psotka, který by měl částečně i manažerské povinnosti, tak bude velmi těžké, aby tuto roli zvládali bez zkušeností. Proto jim dejte čas, budou ho potřebovat,“ dodal.