Deník Jiřího Kubíčka - vyšlo 15. prosince 2010
Evropská fotbalová unie UEFA, mocná fotbalová organizace, si v uplynulém týdnu dala dostaveníčko v předvánoční Praze. Na kongresu 54 členských států, kde každý z nich má jeden hlas, se řešily zásadní postupy v řízení evropského fotbalu a jeho soutěží. Ty soutěže, do kterých se kvalifikují nejlepší kluby jednotlivých zemí, mají obrovskou tržní hodnotu a dnes již prakticky není jediného dne, kdy by TV stanice nevysílaly fotbal live.
Soutěž, která je do vybrané společnosti posouvá, má však také svoji hodnotu bez ohledu na to, jak je sledována a popularizována. O tom, že existují TOP ligy, ví snad každý, vždyť o nich pravidelně informují všechny české deníky se sportovní tematikou, ale i ti malí mají svou TOP – ta je pro jejich zemi primární, první, jedinečná a zásadní.
Kritérií a vlivů ovlivňujících kvalitu jednotlivých soutěží je hodně. Mezi ty zásadní určitě patří ekonomická síla jednotlivých států, zeměpisná poloha a klima, počty obyvatel či zájem miliardářů o „svou hračku“, od toho se pak odvíjejí možnosti na poli konkurence.
V čele fotbalového pelotonu obdivovaných fotbalových soutěží se střídá excelentní pětka z Anglie, Španělska, Německa, Itálie a Francie. Rovnocennou kvalitu má většina mužstev z těchto zemí a pro své potenciální soupeře v evropských soutěžích jsou obvykle velmi atraktivní. Za všechny může posloužit loňský příklad Evertonu, který ač sice na chvostu domácí tabulky, beznadějně vyprodal během chvilky Andrův stadion.
Z dalších států a jejich soutěží se pak vytvořila skupina, která má v sobě velmi kvalitní mužstva, ale také účastníky bez nejvyšších ambicí. Rusko, Nizozemsko, Portugalsko, Turecko, Ukrajina, Řecko či Rumunsko mají potenciál ucházet se zejména díky úspěchům nejlepších klubů o „TOP Ten“, desítku nejobdivovanějších.
Anglickou ligu považují mnozí za úplně nejlepší. A když ne, tak rozhodně patří k nejatraktivnějším. Třeba proto, že pokračuje i o vánočních svátcích. Fotbal je tam zkrátka náboženstvím a proto nepřekvapuje, že i ostatní ostrovní soutěže nezavírají své brány.
Manchester United, Arsenal, Chelsea, Manchester City si to i letos rozdávají o titul a jen mezi nimi se bude hledat vítěz. Asi neklidné dny prožívá Radek Kováč ve West Ham United, ti se pomalu sunou do 2. ligy.
Olomoucký brankář Tomáš Černý, který je se svým Hamiltonem a v Olomouci známým Aberdeenem na chvostu tabulky, si zahrají den před Štědrým dnem a potom hned 26. prosince. Soutěží bez překvapení vévodí tradiční rivalové Celtic a Rangers.
Pravidelností soutěží s minimálním přerušením se pyšní i další čtyři silné fotbalové země. Španělská Primera Division na čele s bezkonkurenčními – Barcelonou a Realem Madrid – startuje hned po Novém roce 3. ledna. Italská Serie A, které zatím vévodí AC Milán začne o tři dny později. Na 15. ledna si naplánovali pokračování v Německu a ve Francii.
V Bundeslize se drží v čele skvělý Dortmund, když Bayern Mnichov překvapivě ztrácí na 6. místě již 16 bodů, dalším překvapením je letošní sestupová pozice Stuttgartu.
Ve Franci se tolik překvapení neurodilo a ze čtyřky Lille, PSG, Lyon a Marseille vyjde vítěz.
Samostatným velikánem v závěsu je Rusko. Je posledním gigantem, který si může do své soutěže přivést hvězdy největší velikosti a tím ligu patřičně zatraktivnit.
V příštím roce bude v Champions League reprezentovat východní velmoc Zenit Petrohrad. Na břehu Finského zálivu i v Moskvě si letos asi oddechli, když se s ligou rozloučily sestupující kluby Vladikavkaz a Novosibirsk.
Novosibirsk byl druhou (2814 km) a Vladikavkaz čtvrtou (1504 km) nejvzdálenější ligovou destinací od hlavního města Ruské federace.
První postupující Krasnodar sice také není právě za rohem (přes tisíc kilometrů), ale 400 km do Nižného Novgorodu, to je v ruských podmínkách, co by kamenem dohodil.
Početně méně bohatá na kluby s neomezenými možnostmi je Ukrajina, ale síla Šachťoru Doněck, který letos tabulce vévodí, nebo Dynama Kyjev na druhém místě je značná. Pro ruskou i ukrajinskou ligu jsou handicapem klimatické podmínky dovolující pokračovat v soutěžích až v polovině března.
Kromě Ruska nutí klimatické podmínky k termínově jiné organizaci soutěží severské státy.
Na rozdíl od většiny Evropy mají opačný systém jaro – podzim.
Proto i tam již známe vítěze jednotlivých lig. Ve Švédsku Helsingborg, v Norsku, kde vyhrál Rosenborg Trondheim, nebo ve Finsku, kde byl v cíli první HJK Helsinky. Nové soutěže jim začnou až v březnu.
V Dánsku je liga v polovině. Vede ji suverénně FC Kodaň a od 6. března se pokusí dosavadní post uhájit.
Tradičním konkurentem nejlepších jsou přímořské státy Portugalsko, Turecko, Nizozemsko a Řecko. Nejen díky příjmu rejdařů, atraktivitě moře a klimatickým podmínkám se řadí tyto země mezi velmi zajímavé fotbalové lokality.
V Portugalsku se zpravidla na nejvyšší příčce ligy střídají FC Porto a Benfica Lisabon, Porto má zatím osmibodový náskok před rivalem.
Milionářským klubům v Turecku vévodí letos Trabzonspor, ve kterém kdysi úspěšně působil olomoucký Karel Rada. Barošův Galatasaray je překvapivě až na 10. místě. Přízní fanoušků nejmocnější Fenerbahce však na třetím místě neskládá zbraně a připravuje na leden zajímavé posílení. Liga pokračuje 23. ledna a díky hojné účasti českých hráčů přitahuje pozornost.
Fotbalově vždy silné a zajímavé Nizozemsko má v nejvyšší soutěži řadu kvalitních klubů. Soutěž bude pokračovat ve třetí dekádě měsíce ledna, myslím, že mistrem bude PSV Eindhoven, jehož stadion před několika lety dvakrát s koncertem Carmina burana vyprodala olomoucká Moravská filharmonie.
Zklamáním jsou naopak výsledky Ajaxu (již byla realizována trenérská výměna), dalším kvalitním klubem je Twente Enschede, které okusilo letos i Champions league, a daří se také Groningen.
Hned 4. ledna pokračuje řecká liga a mistrem bude Pireus nebo Panathinaikos Atény. Velikost dnešního článku neumožňuje zabývat se dalšími zajímavými ligami především v balkánských a středoevropských zemích. Jejich připomenutí bude součástí příštích článků.
Nejen fotbalové přenosy z těch nejatraktivnějších soutěží ukazují na obrovský zájem o fotbal v Evropě a ortodoxní srdce fanoušků klubů. I tady se můžeme hodně učit…
Postřeh týdne
Při zpracovávání článku o evropských ligách jsem přemýšlel o hodnocení těchto soutěží, o kvalitě, o tržní hodnotě a podobných kategoriích.
Fotbal je krásná hra. Vzrušuje miliony diváků, skvěle živí tisíce hráčů a trenérů. I v dokonale organizované hře (FC Barcelona, Arsenal, ale také dnešní Dortmund) samozřejmě existuje nahodilost.
A vždy je důležité osobní hodnocení divákem. Takové hodnocení ale často postrádá objektivitu. Zjednodušeně řečeno vítězí divácké srdce nad chladným rozumem.
Proto jsem rád, když se diváky naplňuje Andrův stadion a celý region nesleduje špičkový zápas anglické nebo německé ligy, který domácímu zápasu konkuruje. Úroveň naší nejvyšší soutěže se v posledním roce zlepšila. Podrobně to rozebíral Karel Brückner v rozhovoru pro česká média.
Olomouckého fanouška musí potěšit, že vedle Plzně hraje nejatraktivnější fotbal Sigma. Proto si přejme další zlepšení našeho olomouckého týmu. Sledujme vrcholné evropské soutěže a věřme, že kvalita naší ligy se může k těm nejlepším přibližovat. K tomu je však potřeba více patriotismu, podpory od vlivných a větší zájem veřejnosti.
JIŘÍ KUBÍČEK
Autor je bývalým dlouholetým fotbalovým funkcionářem